Dej tam silnější čerpadlo. Opravdu je to správně?

Dnes bych se opět vrátil k tepelným čerpadlům. Vzhledem k velké poptávce po tepelných čerpadlech a nedostatku kvalitních lidí se zde objevují nešvary typu nesmyslně silné tepelné čerpadlo, kdy mám například dům s tepelnou ztrátou 4kW a prodejci tam navrhnout tepelné čerpadlo 16kW. Dřív se tenhle nešvar objevoval jen u neznámých pochybných prodejců a značek čerpadel. Poslední dobou se ale setkávám s tím, že se to děje i u společností prodávající kvalitní čerpadla. Je to opět způsobeno tím, že poptávka je enormní a tedy na pozici obchodně technického zástupce se dostávají lidé, kteří dané problematice nerozumí. Využívají nekalé praktiky, protože stejně jako tomu nerozumí oni, tak tomu nerozumí ani řada jejich klientů. Jenže tito se právě kvůli tomu obracejí na někoho, kdo by tomu měl rozumět a poradit jim. A když dostanou chybné informace, tak si toho bohužel nejsou vědomi a věří tomu, kdo by jim měl dát správné údaje.

Je tedy potřeba zmínit, že tepelné čerpadlo nefunguje jako kotel na tuhá paliva, či plynový kotel, kde nejsou žádné elektromotory, které by se rozbíhaly a zastavovali. A to je právě ta komplikace, která může výrazně zkrátit životnost tepelného čerpadla. Proto je potřeba vhodně navrhnout tepelné čerpadlo podle tepelné ztráty. Většina čerpadel vzduch-voda je dnes invertorová. Proto dostanete informaci, že čerpadlo umí přece pracovat i s malým výkonem. To je sice pravda, ale jen částečná. Žádný elektromotor nedokáže běžet od nuly. Takže otáčky čerpadla se pohybují cca. od 20 do 100%. Zde tedy máme odpověď. Pokud budu mít tepelné čerpadlo například 10kW, tak nejmenší výkon, který mi čerpadlo dá je 2kW. To by zatím stále vypadalo hezky. Jenže další chyba je počítat s tím, že pokud má dům tepelnou ztrátu 4kW, tak ji má pořád. Tak to samozřejmě není. Tato ztráta odpovídá návrhovým teplotám, které jsou uvnitř 20°C a venku je to -15°C. Rozdíl těchto teplot je tedy 35°C. Nebudeme kalkulovat přesné čísla, ale aby vám to bylo co nejvíce srozumitelné. Takže pokud je venku 20°C, tak tepelná ztráta bude 0kW. Tak si to jen rozvrhneme lineárně (lineární to samozřejmě není, ale pro naši ukázku je to postačující). Například pro venkovní teplotu 6°C bude tepelná ztráta 1,6kW (Vnitřní teplota mínus venkovní, vydělíme návrhovým rozdílem a vynásobíme vypočítanou tepelnou ztrátou [20-6]/35*4). Tato hodnota už je tedy pod hodnotou minimálního výkonu čerpadla. Dojde tedy k takzvanému cyklování, kdy čerpadlo se rozběhne a vzhledem k velkému výkonu rychle nahřeje topnou soustavu a musí se tedy vypnout. Když pak dojde i k jen 5 sepnutí za hodinu (dá se očekávat, že v teplých dnech jich bude více a při studených méně), tak to máme 120 sepnutí za den a 25 200 sepnutí za rok při počtu 210 topných dní. Životnost motoru a ložisek se předpokládá cca. 200 000 startů. Takže je patrné, že přibližně po 8 letech máme velké riziko, že nám odejde kompresor. Naopak vhodně navržené čerpadlo pak dosahuje životnost 15-20 let, protože běží kontinuálně delší čas. Zde je ještě dobré zmínit, že při každém rozběhu má elektromotor spotřebu až 5x větší, takže s každým startem mi roste o něco spotřeba energie.

S použitím selského rozumu je tedy patrné, že dávat do domu předimenzované čerpadlo je špatná volba. Tepelné čerpadlo se doporučuje dimenzovat na 70-100% tepelné ztráty. Pokud ale použiji o něco silnější, tak se nic neděje, ale nesmí to být násobně silnější. Něco se dá zachránit akumulační nádrží v topném systému, na kterou v domech většinou není místo a případně větším rozsahem tepelné regulace.

Dostáváme se k tomu, že tepelné čerpadlo je skvělá volba, ale je nutné správně ho navolit, abychom z něj měli maximální užitek.

Zde je hezký článek s praxe: https://vytapeni.tzb-info.cz/tepelna-cerpadla/23303-zkusenosti-s-provozem-tepelnych-cerpadel-dil-1