Tak už víte kam s těmi přetoky v létě?

Každý uživatel fotovoltaické elektrárny si musí položit otázku „Jak efektivně zpracovat přebytky elektřiny z FVE“. 

První možností je fyzická baterie. Bohužel tato možnost nevyřeší náš problém s velkou výrobou elektrárny v létě a nedostatkem energie v zimě. Zato nám skvěle vyváží spotřebu domu v průběhu 24h. Dotace z NZU jsou nastaveny tak, aby byla snaha baterie používat a je to tak správně, protože díky tomu se skoro půl roku stává dům soběstačný. To samozřejmě závisí na velikosti a orientaci elektrárny a spotřebě elektřiny v domě.

Co tedy s tou přebytečnou elektřinou v létě? Zajímavou možností je tzv. virtuální baterie, kdy po dohodě s prodejcem pošlete energii do sítě zadarmo a později si ji můžete zase vzít zpět za distribuční poplatek. To vypadá zajímavě. Bohužel tuto možnost moc prodejců nenabízí a navíc jsou tam skryty další poplatky. Jedním z možných dodavatelů je ČEZ. Zkusíme si tedy rozebrat případ ČEZu, kde se jedná o tarif Pro Solary. Měsíční sazba za klasický tarif je cca. 155,- Kč, ovšem tarif pro solary je zpoplatněn 424,- Kč. Rozdíl je tedy nějakých 269,- Kč. Pokud to vynásobíme 12 měsíci, dostáváme se na částku 3228,- Kč za rok. To zaplatíme u virtuální baterie navíc. Dále zaplatíme za každou kWh, kterou si uschováme distribuční poplatek podle toho, jaký máme tarif a ještě zda se bude jednat o vysoký, či nízký tarif. My zde použijeme tarif D56d pro tepelné čerpadlo a průměrnou cenu za vysoký a nízký tarif, což je 0,66 Kč/kWh. Když si uděláme bilanci, tak vidíme, že skoro celá první MWh, kterou si pošlem do úschovny se použije na zaplacení vyššího poplatku u tarifu pro solary. V našem případě je to přibližně 0,76 MWh při ceně silové elektřiny 4880,- Kč/MWh. Tedy až od tohoto okamžiku začínáme spořit nějaké 4,- kč za kWh. Když nám tedy v létě zůstane přebytek třeba 2,76 MWh a v zimě pro něj máme upotřebení, tak ušetříme zhruba 8000,- Kč za elektřinu. To už není špatné. Bohužel nové nařízení NZU, které nabyde platnost od 15.2.2024 tuto možnost trochu znevýhodní, nebo vás naopak donutí si postavit větší elektrárnu, než jaká by vám stačila. V novém schválení je omezení rezervovaného (povolené přetoky) výkonu na polovinu instalovaného výkonu. Pokud máte tepelné čerpadlo, tak v létě se vaše spotřeba pohybuje třeba 400kWh za měsíc a v zimě 1500kWh za měsíc. Zde vidíte, že musíte vyrobit 4x více elektřiny, než potřebujete, aby vám zbylo něco na zimu. To se vám bohužel nepovede, protože budete muset ořezávat přetoky dle povolené hranice, jinak vám hrozí vysoké sankce ze strany distributora. Nebo udělat větší elektrárnu, aby jste si navýšily hodnotu rezervovaného výkonu a neporušily pravidla NZU. To už ale pak pomalu ztrácí smysl, protože se současně snižuje hranice maximální dotace na 160 000,- Kč.

Další možností je zřízení výkupu přetoků. V létě přebytky prodáte a v zimě použije utržené peníze na nákup elektřiny, či jiného zdroje pro vytápění vašeho domu. Tohle je spíš zajímavé pro domy, kde mají vytápění plynem, nebo tuhými palivy. U tepelného čerpadla je efektivnější virtuální baterie. Proč to tak je, je dáno cenou výkupu, kde se dnes průměrná cena pohybuje přibližně okolo 2,50 Kč/kWh. Je patrné, že to je o 1,50 Kč méně, než při úspoře u virtuální baterie. U malých přetoků to pak může vyjít na stejno, protože u virtuální baterie spotřebujeme 0,76 MWh na zaplacení poplatků.

Jaké jsou další možnosti? Lidé zkouší všechno možné. Například ten kdo má tepelné čerpadlo s vrtem může v létě otočit chod čerpadla, kdy čerpadlo funguje jako klimatizace a přebytečným teplem ohřívá okolí vrtu. To přispěje k tomu, že v zimě bude vyšší efektivita tepelného čerpadla a klesne tedy jeho spotřeba. 

Kdo má velký pozemek v kopci se třeba rozhodne pro přečerpávací elektrárnu. Zde bych ale zmínil, že je potřeba opravdu velké převýšení pozemku, nebo hodně velké nádrže. Ze vzorce potenciální energie a účinnosti 0,75% nám vyjde koeficient přibližně 0,002 kWh na 1m výšky a 1 kubík vody. Z toho je patrné, že pokud máte rozdíl výšek na pozemku 10m, tak budete potřebovat nádrže o objemu 500 kubíků, aby jste měli kapacitu 10kWh. To je přibližně nádrž o rozměrech 25m plaveckého bazénu. Zde navíc není zahrnuto odpařování vody v létě. Další možností je pořídit si jeřáb a zvedat betonové bloky. Pro výpočet můžete použít podobný koeficient a ten odpovídá 1m výšky a 1000kg hmoty. Účinnost u tohoto řešení bude nepatrně vyšší. Více si můžete přečíst třeba zde.